Další Rychetského tunel do peněženek slušných občanů se jmenuje Org. 23/13

Zatím co společnost je bavena zápletkou o autorství nemravné amnestie, v zákulisí se v tichosti odehrává jeden z největších porevolučních zločinů na občany tohoto státu. Ústavní stolec na základě návrhu socanských senátorů zrušil Rychetského ožebračovací (přísudkovou) vyhlášku (více zde Který blbec se mohl podepsat pod přísudkovou vyhlášku?). Jestliže bylo podle názoru pléna Ústavního stolce ožebračování neúspěšných účastníků stoličních sporů skrze Rychetského přísudkovou vyhlášku v rozporu s čl. 4 odst. 1 LZPS v den vyhlášení nálezu Pl. ÚS 25/12  dne 25. dubna 2013, logicky to muselo být v rozporu s tímto článkem již dnem vydání ožebračovací vyhlášky (1. ledna 2001). To napadne asi každého Rychetského ožebračovací vyhláškou okradeného neúspěšného účastníka stoličního řízení a začne pátrat, jak je to s vykonatelností nemravných nákladů řízení.

Zákon o Ústavním soudu

§ 71

(2) Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat.

Pokud již byly nemravné náklady řízení podle zrušené Rychteského ožebračovací vyhlášky uhrazeny (dobrovolně nebo donucením další nemravností – výkonem rozhodnutí), pak na rozdíl od trestního řízení, kde se pro pachatele použije „výhodnější“ znění zákona, není u civilního řízení cesta ke zjednání spravedlnosti (pravomocná rozhodnutí zůstávají nedotčena). Už to samo o sobě je velká nemravnost, která volá po změně Zákona o Ústavním soudu. Pokud však neúspěšný účastník řízení nemravné náklady řízení „nestihl“ uhradit, nelze je dále od něj vymáhat (viz. věta druhá § 71 odst. 2 zákona o ústavním soudu).  

Zde ještě vstupuje do hry rozhodovací svévole Ústavního stolce, který při zrušení nějakého právního předpisu (či jeho části) v nálezu uvede termín jeho zrušení. Může to být hned nebo až zveřejněním „zrušovacího“ nálezu ve Sbírce zákonů.

Zákon o Ústavním soudu

§ 58

(1) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. a) jsou vykonatelné dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soud jinak.

V daném případě Ústavní stolec rozhodl, že Rychetského ožebračovací vyhláška bude zrušena dnem zveřejněním ve sbírce. Sbírku zákonů vdává Ministerstvo vnitra a nález by měl být zveřejněn bezodkladně po jeho doruční od Ústavního stolce, nejpozději však do 30 dnů.

Zákon o Sbírce zákonů

§ 10

(1) Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv vydává, zajišťuje její tisk a distribuci Ministerstvo vnitra.

(2) Právní předpisy  (§ 1  odst. 1)  a další právní akty (§ 2 odst.  1) se vyhlašují neprodleně,  nejpozději do  30 dnů ode dne jejich  doručení  Ministerstvu  vnitra. 

Lze tedy předpokládat, že do měsíce by mohla být Rychetského ožebračovací vyhláška zrušena. Pokud si ale představíme, kolik u všech obecných stolic za jediný den proběhne řízení, kde je třeba rozhodnut o nákladech řízení, tak je měsíc velmi dlouhá doba, po kterou exekutorsko-advokátní „továrna na peníze“ (Rychetského vyhláška) ještě stihne ožebračit tisíce lidí a „Stachanovci v talárech“ se pro ně mohou přetrhnout. Následující snímky byly pořízeny v pátek u Obvodní stolice pro Prahu 8. Takový hukot není snad ani na Hlavním nádraží v Praze. „Přijíždějící“ žaloby byly místním rozhlasem hlášeny jedna za druhou po pěti minutách, jen „cestující“ (účastníci řízení) zde chyběli. Když z jednací místnosti vyšel jakýsi člověk, nesměle jsem se zeptal, co se tam projednávalo. To jsou  „uznávačky“. (Žaloby, které byly fiktivně doručeny žalovanému, který spor prohraje uznáním, protože se nebrání žalobě, neboť o žalobě nemá ani nejmenší tušení.)

S ohledem na skutečnost, že Rychetský jako předseda Ústavního stolce není schopen zajistit vážnost Ústavního stolce a obecné stolice tak naprosto ignorují pro všechny závazné nálezy („Není obtížné si představit, že budete poněkud překvapeni“ říká poradce z Ústavního soudu), lze s jistotou předpokládat, že obecné stolice budou dále přiznávat náklady řízení podle Rychetského ožebračovací vyhlášky a to i po jejím zrušení.

Tím by vznikla obrovská hromada předem nevykonatelných rozhodnutí a ve hře jsou také „stará“ rozhodnutí, kde se novodobým zlatokopům z neúspěšných účastníků řízení ještě nepodařilo kýženou hroudu zlata vyrýžovat. To je tvrdá rána přes hrabivé pazoury exekutorsko-advokátní mafie, ale také pro šmejdy, kteří zneužívají právo k ekonomické šikaně, stejně jako můj holomek Petr Meszner. Není žádným tajemstvím, že „vlivní advokáti“ (Čermák) mají úzké vazby na ústavní stolice (Rychetský) a není obtížné si představit, jak po vyhlášení zdrcujícího nálezu u Ústavního stolce drčely telefony. Právní zmatek nastalý vyhlášením nálezu rušícím Rychetského ožebračovací vyhlášku tak musel Ústavní stolec bryskně vyřešit dodatkem nálezu.

Sdělení Ústavního soudu k účinkům nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/12

Plénum Ústavního soudu dnes jednomyslně přijalo sdělení, kterým zpřesňuje účinky svého nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 na nároky, které se odvíjejí od zrušené přísudkové vyhlášky (viz též Tisková zpráva TZ 22/13).

V　ustanovení § 71 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je totiž uvedeno, že práva a povinnosti ze zrušených právních předpisů nelze vykonávat. To by mohlo vést k úvaze, že ani pravomocně přiznané odměny právního zastoupení podle zrušené přísudkové vyhlášky již po vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu nelze exekučně vymáhat.

V　případě nároků na paušální odměnu, které byly pravomocně přiznány ještě před vykonatelností nálezu Ústavního soudu, však musí převážit princip právní jistoty před důvody, které Ústavní soud vedly k　derogaci vyhlášky. Nároky plynoucí z těchto rozhodnutí proto mohou být předmětem　výkonu rozhodnutí v exekučním řízení.

Tento postup se ovšem netýká případů, v nichž by Ústavní soud při rozhodování o individuální ústavní stížnosti shledal výši paušální odměny neústavní a rozhodnutí obecného soudu zrušil.

Toto sdělení, přijaté pod č. Org. 23/13, bude publikováno ve　Sbírce zákonů společně s　předmětným nálezem Ústavního soudu a je ke stažení ZDE.

Ústavní soud, Brno, 30.　dubna 2013, TZ 23/13

Ještě se podívejme, jak vypadá jeden z největších porevolučních zločinů slovy ústavních stolic.

Org. 23/13 - doplněk nálezu Pl. ÚS 25/12

V případech horizontálních právních vztahů, tj. právních vztahů mezi jednotlivci, připouští retroaktivní účinky derogačních nálezů jen velmi výjimečně v případech mimořádně intenzivního derogačního důvodu (především rozpor s materiálním jádrem ústavy), převáží v případě nároků na paušální odměnu přiznaných dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. pravomocným rozhodnutím soudu vydaným před vykonatelností nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 princip právní jistoty před důvody, které Ústavní soud vedly k derogaci vyhlášky. V těchto případech se proto neuplatní ustanovení § 71 odst. 2 věty za středníkem zákona o Ústavním soudu a nároky plynoucí z těchto rozhodnutí mohou být předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce. Opačný výklad by fakticky znamenal, že důsledkem nálezu Ústavního soudu bude odepření nároku na náhradu nákladů řízení přiznaných podle této vyhlášky, což by místo odstranění protiústavního zásahu do základních práv účastníků řízení vedlo naopak k jeho dalšímu prohloubení.

Shrnutí obou nálezů

Okrádání účastníků řízení Rychetského ožebračovací vyhláškou je porušováním jejich základních práv, ale odepření práva zlodějům na okrádání účastníků řízení by naopak vedlo ještě k dalšímu prohloubení protiústavního zásahu do základních práv.

Pan Rychetský, když se po revoluci podílel na přípravě všech ústavních zákonů, nám jaksi zapomněl říct, že lidská práva zde budou jen pro zločince, ale pro slušné lidi se vůbec nic nezmění!